nevermore: trapný maturitní tabla

Na začínajícím létě jsou nejhorší dvě věci - alergeny ve vzduchu a maturitní tabla ve výlohách.
S tím prvním asi nic neudělám, ale ta tabla bych zakázala.

Za prvé - valná většina je naprosto PŘÍŠERNÁ a navíc příšerně STEJNÁ. Myslím, že všechna tabla světa má na starosti jedna stylistka, která všem holkám udělá stejnej make-up, takže vypadají jako požíračky, a jeden fotograf, kterej si koupil za dvacet tisíc zrcadlovku na aukru a tím se stal profesionálním fotografem. A to ani nemluvím o tom, že polovina všech tabel je vyvedená ve velmi vkusném sépiovém provedení (a ano, má maturitní fotka měla bohužel taky barvu dětské stolice).



Za druhé - ještě horší než tabla podle zajetýho schéma - "holky nalíčíme jako děvuchy z Bruntála a kluky necháme, aby se tvářili jako drsňáci s romantickou dušičkou a naučíme je dělat Chandlerovy postelové oči" jsou ta, která se snaží být nějak originální. A tak se ve výlohách střídají sépiáci s výplody umělecké kreativity hodné pětiletého dítěte. A nedá se tomu vyhnou, protože jsou všude! VŠUDE!

A za třetí - neskutečně mě to vytáčí, protože se do těch výloh tak ráda dívám (na sebe hlavně teda) a teď to tak úplně nejde.

A krom toho - jakej to má vůbec smysl?

- T.

Co novýho ve městě za sedmero horama.

(to jako u nás)

Tak předně, už pár týdnů bydlíme v našem doupěti pod střechou, co je tak něco mezi obrovskou šatnou (kam se na mě hrabe Carrie Bradshow *pche*), knihovnou a bebechárnou (rozuměj skladištěm všech našich bebechů). Stálo nás to asi 14 dní 17 hodin a 49 minut z našich životů, spoustu energie a mraky čistících prostředků, abysme z toho špinavýho kutlochu (zdravíme předchozí nájemníky, pokud ještě nezemřeli na všechny nemoci světa!) udělaly byt, do kterýho bysme se nebály nastěhovat naše boty. A protože když byt - tak krásnej, vzaly jsme to se vším všudy. Takže teď už víme, jak se natírá dřevěný nábytek, řežou koberce a renovujou parkety - už jenom čekáme, až nám příjde čestné uznání Přemka Podlahy!

Jenže.. pořád tomu bytu něco chybělo (a ne, nebyla to mikrovlnka).
A tak jsme si pořídily tento designový kousek.



A tak jsme teď tři.
Muffin, Tea a Frank the Sin (to jakože Sinatra).
A náš byt je konečně zařízenej.

- T.