Jsem podzimní typ. Říkala to kosmetička.

je podzim.

už jsem vám říkala, že miluju podzim?

ne?

tak já miluju podzim

a chci, aby to všichni věděli!

podzim znamená, že probudím všechny svoje svetříky
a polobotky a zhruba tak za tři a půl dne
půjdu něžně vzbudit i svou oblíbenou čepici
a až do května ji nesundám.

podzim znamená, že moje odpolední kafe
a večerní čaj

budou chutnat nejlíp za celý rok.

a v kavárnách to bude vonět úplně jinak.

podzim znamená, že v těch nejkrásnějších

úzkých uličkách Olomouce

se bude válet líná mlha,

co se vám obtočí kolem kotníku

a bude vás s láskou hladit po lýtkách.

(Pokud jí to dovolíte.)

a světlo bude přesně takové

jako na starých polaroidech!

podzim znamená, že začne padat listí

a parky budou krásný

a nikdo v nich nebude opruzovat

(ani cyklisti, ani jogíni, ani divní lidi, co

si tam dělají piknik; jen oni a jejich piknikový košík)

podzim znamená..

podzim, to už prostě něco znamená.

Hlavně se nikde necárej, září.

Čekám tě už za dvě hodiny!

navždy tvá.

-t.

Pondělní okénko pro osamělé ženy.

Milí čtenáři, dnes nás příběh plný vášně a odhodlání zavede do spletitých životů temperamentní Tess a úspěšného právníka Nicka. Ti dva se k sobě příliš nehodí. Pro volnomyšlenkářku Tess je dost těžké udržet na uzdě svůj temperament a srovnat krok s úspěšným právníkem Nickem. Oba musí v něčem ustoupit, ale existují i věci, v kterých se naprosto shodnou: kupříkladu to, že milování na klavíru v domě dobročinného spolku vůbec nemusí být špatné...

Jennifer Crusieová: Nevhodní milenci

Krátce zaváhal a pak sevřel její ňadra oběma rukama. Tess zasténala, když v ní jeho dotek zažehl plamen vášně.

"Ne," zašeptala. "Tolik tě chci, že to až nemůžu vydržet."

Tessina úleva se proměnila ve vášeň. Přitáhla si ho k sobě, objala ho nohama a uchopila jeho ruku a dovedla ji pod svoji košili. Jeho ruka ji chladila a Tess přivřela oči a oddala se čisté extázi z jeho doteku. Pak ji Nick položil a lehl si na piáno společně s ní. Vyhrnul jí košili a přisál se k jejímu ňadru.

"Ach, ano," pomyslela si, když ji začala zalévat známá ochablost. Nick jí vyhrnul sukni na boky a pevně ji k sobě přitiskl. Zasténala, protože jí jeho dotek činil neskonalé potěšení po dlouhém, chladném týdnu. Pak se jeho prsty ocitly v jejím horkém lůně a ona se proti jeho ruce pohybovala tak dlouho, až ztrácela vědomí. Zakousla se zuby do jeho ramene, když se potýkal s kondomem a tlumeně sténal do jejích úst. Pak se jí zmocnil a Tess přestala myslet na cokoli.

Vpravili se do rytmu, který spolu pokaždé objevovali a Tess cítila, jak se pod jeho tlakem svíjí celé její tělo. Měla dojem, že musí explodovat. Najednou se Nick přestal pohybovat a přikryl jí ústa dlaněmi. Zmateně na něho zamrkala.

"Pane Jamiesone?" volala paní Tateová z přízemí, pravděpodobně už podruhé.

VLLSPP!

Horst Fuchs miluje svou leštěnku na auto, která jej ochrání i před usmaženými vejci, Dáda Patrasová nedá ránu bez žížaly Julie a Romeo věděl už když Julii (ne žížalu, tu druhou) poprvé uviděl, že z toho bude láska až za hrob. Osudová setkání, okamžiky, které vám změní život.

Cože? Že neznáte Jawbreaker?

A teď jste zvědaví, co se stane, když si frontman Jawbreaker odskočí do Brazílie? (O:Baruna si podruhé čurkne do textilu.)

Prostě.

-M.

Prkna, co znamenají svět

Franklin miluje skateboarding. Možná je geniální a nebo ho dost možná rozčilujou lidi, co nemusí chodit po svých. Je to buldoček a u těch jeden nikdy neví.

Každopádně, abychom nic nezanedbaly a mohly jeho případný talent rozvíjet, jedno prkno jsme mu pořídily (fotky dodáme jindy). Do té doby, než se naučí jezdit, se musí spokojit (a my taky) s pouhým očumováním.

Naopak Kennedyho to nijak zvlášť nebere a bývá nerudný. Co prezident, to jiný pohled na svět, znáte to. Příště zkusíme vzít i Trumana a rozsekneme to.

A pak nás dožrali komáři, tak jsme šli domů.

- M.

almost autumn

Dneska jsem měla svou první letošní hrušku.

Víte, co to znamená?

To znamená, že do města přichází pan podzim.

Věnováno mojí Hrušce.

-T.

Eu não aguento tanta fofura

Sobotní bizár.

Pondělní okénko pro osamělé ženy.

Shodou nevídaných okolností (a ano, zcela jistě v tom sehrála svou roli i nějaká vyšší moc) se nám do rukou dostala plná krabice toho nejlepšího čtení.
A rozhodly jsme se se o tenhle červený poklad s vámi podělit!
Počínaje dneškem zavádíme pravidelné pondělní okénko pro osamělé ženy a každý týden vám exkluzivně přineseme ten nejšťavnatější úryvek z jedné z našich Harlekýnek.

A hned první den nasazujeme laťku hódně vysoko:

Lisa Harrisová: Jezero záhad

Rozpustil jí vlasy. Prohrábl je prsty, zlíbal a zamumlal něco ve španělštině. „Miláčku,“ zdálo se jí, že řekl, a „srdíčko moje.“
Spojil znovu svoje rty s jejími. Pevně ji objal.
„Ach, tormento mío,“ vydechl. „Chtěl jsem ti říct, že tě strašně miluju. Hrozně moc.“ Gus ji zvedl, políbil do krční jamky a rozepl jí podprsenku. Postavil ji na podlahu a sklonil hlavu, aby ochutnal a polaskal její bradavky. Hrál si s nimi, dokud nezačala lapat po dechu. Potom ji odnesl do své přeplněné ložnice. Laskal ji a dráždil, dokud neměla dojem, že rozkoší umře. Nakonec, když se oba chvěli touhou, mu ovinula nohy kolem zad a on spojil jejich těla v jedno.
Ocitli se společně ve spirále vášně.

- redakčně kráceno.
Příští pondělí se máte na co těšit, o žhavá lůna nebude nouze. A nezapomeňte, vikář bude dlouho mimo dům!

When heroes go down.

Víte, Olomouc je vlastně taková větší dědina.

Po osmé večer venku nepotkáte ani nohu a ten pomyslnej pes tu chcípl už dávno.

Včera to ale tak trochu neplatilo.

Olomoucké náměstí něco zažilo. Tam, kde obvykle vystupují mažoretky a ztroskotané hvězdičky ze Superstar, zpívala Suzanne Vega. SUZANNE VEGA!

Tolik lidí, kolik se na ni včera přišlo podívat (a ne, nedělám si iluze, že většina z nich tam byla proto, že to bylo zadarmo. ZADARMO!), snad v Olomouci ani nebydlí.

Bylo to bezva, málem jsem zapomněla, jak děsně miluju tuhle:

Jenom Frank se trochu nudil. Americkej folk není zrovna jeho cupofbeer, pořád čekal, kdy přijde jeho oblíbená Celina Diónová.

Pán je holt Francouz, no.

- T.

When Antikrist met God.

Způsob tohoto léta zdá se mi poněkud .. hektický.

Práci střídáme s praxí a praxi pro změnu s prací, takže z léta jsme toho ještě moc neviděly. Jen ti polonazí pánové (co se rozhodli, že udělají můj život zas o něco šťastnější a ukáží mi své krásné tělo, lišící se od toho Discobolova jen v nemnoha detailech) všude v ulicích (a taky v tramvajích, obchodech, na zahrádkách restaurací, prostě všude!) mi vždycky připomenou, že je léto, Béďo!

O víkendu už ale bylo vymýšlení výletních tipů po Olomoucku a všemožných korektur dost (a v našem bytě v posledním patře se stejně v těch vedrech nedalo vydržet), takže jsme vyjely na konec světa mimo civilizaci a vydaly se přímo tam, kam v těchto dnech míří každý pravověrný polský důchodce - na Kopeček.

Náš ředitel to ovšem nevyhodnotil jako nejlepší nápad a svou nevoli, předstírané přehřátí organismu a mnohonásobný infarkt se rozhodl demonstrovat v nejbližší kaluži. Než jsme se stihly vzpamatovat, náš pes vypadal jako zplozenec pekla a turistický výlet se rázem změnil na wellness dobrodružství v bahenní lázni.



Naštěstí o kus dál teklo něco, co kdysi v dávných dobách, než začala na Hané tropická vedra, býval potok, takže jsme ho těch maskovacách barev zbavily a dál už pokračovaly zase s naším francouzským fešákem.


Do cíle jsme dorazily tak, jak se na poutní místo dorazit má. Schvácené a těšící se na spasení - na pořádný vychlazený pivo.


A splnily jsme nějaké ty poštovské resty a poslaly slíbený pohled do Ocelového města na severu (už došel, Kočko? *mrk mrk*).



Takže pěší túru si letos už můžeme odškrtnout! :D

- T.

Krucinálhimlhergotfakof.

Znáte to, když se to se*e tak se to se*e.

(*r)

Napřed to bylo stěhování, pak absence internetu, která se nám podařila zatím provizorně vyřešit internetem mobilním (což je skutečná slast zvlášť při nahrávání fotografií) a nakonec...nakonec! když už to teda jako vypadá, že naše možnosti jsou neomezené a hledíme vstříc světlejším zítřkům, nakonec nám odejde zdroj. Budiž mu země lehká. Pápálálá. Takže jsme bez počítače až do doby než ho vyreklamujeme (pěkné české slovo což).

Ale když už sem teda píšu z práce (doufám, že to Dejv nemá ošéfovaný :D), přihodím pár novinek.

Josefina a Ofélie jsou Adély.

To není žádná nomenomenšifra, to je fakt. Nevim, jestli je ta cigánka zalévala vlastní močí (to tu nabízí na farmářských trzích ajko zaručený způsob dobrého růstu), každopádně už jsou dvakrát takové. Taky kvetou, ale malá cherry rajčátka ani cigáňata nikde. Teď se modlíme, aby nebyly masožravé. Až bude internet vyfotíme, přihodíme.

Franklin alias Frank The Sin alias Ředitel je pěkný zvíře!

Roste nám chlapec. A taky mu rostou zuby. A to dokonce ve dvou řadách. Máme žraloka. Připomíná mi to ten vtip o přeoperovaném krokodýlovi na jezevčíka.

Máme prázdnou schránku...

Takže, paní ze Severu, kdy zas bude nějaký pohled z výletu? *mrk**mrk*

pozn.: Teletubbies jsou největší psycho ever. Zvlášť to děcko-slunce je děsivý. A Sprcha!

-M.

Ofélie a Josefína.

Baruna už je ve věku, kdy každá žena touží pořídit si vlastní..



... zahrádku.


A tak jsme si pořídily aspoň dvě rajčata na okno na chodbu.
Koupily jsme je za 16 korun (obě!) od bezzubé cikánky
a rozhodly jsme se jejich život patřičně monitorovat.

Tramtadadá, přivítejte

Ofélii a Josefínu!


obě slečny čekají na své Bubu-opylovače,
aby mohly mít krásná kulatá cherry rajčátka!

- T.

Líná neděle.

Máme línej víkend. Nechce se nám nic dělat a kdyby pan F. neměl jisté biologické potřeby, asi bysme vůbec nevytáhly paty.

svetr, kraťasy, martens boty - second hand
legíny a brýle - gate shop
pes - náš vlastní

Často v tomhle parku vídáme podivné dvojice lidí - vždy ženu a muže. Žena dělá divné pózy u zdi a muž ji u toho fotí. Chtěly jsme zjistit, co na tom ti lidi mají.. a taky jsme to zjistily. Je to děsná sranda :D

Mnohem hezčí byly ale jiné zdi.





Tuhle šablonku miluju. Jediný, co mě mrzí je, že jsem ji neudělala já.
No nic, o olomouckých zdech někdy jindy.

- T.

filmová středa - Láska a jiné klišé.

Zkouškové v pokročilém stádiu si žádalo něco velmi, velmi nenáročného na středeční večer a film se slovem Láska v názvu a Jakem Gyllenhaalem v hlavní roli prostě nemohl být náročnější než průměrný díl večerníčku o Ovečce Shaun.

Gyllenhaala nemám ráda už od dob, co měl ten perverzní úlet s chlápkem v kostýmu králíka, nicméně musím (ač nerada) uznat, že co si jeho tělo uvědomilo, že pod stan do hor už se nikdy nevrátí, a že by tedy bylo vhodné začít vypadat trochu jako chlap, a poté, co absolvoval aspoň stejný počet hodin herectví jako Joey Tribbianni, jsem schopná se na něho tu hodinu a půl dívat. V Lásce a jiných závislostech navíc všechnu pozornost strhávala neodolatelná Anne Hathaway, která je film od filmu lepší a lepší a brzo bude nejlepší a Oscary bude dávat sama sobě. Dohromady jim to děsně slušelo, takže společně vyvažovali slabší část filmu - příběh.

Láska a jiné závislosti je totiž taková Listopadová romance s trošku větším množstvím milostných scén (přesněji řečeno, s velkým množstvím milostných scén, víc sexu jsem viděla už jenom v Zack a Miri točí porno :D) a trošku menším množstvím velkých myšlenek, která šlape přesně podle zajetého schémátka: On honí sukně a nikdy nemá dost, ona je vážně nemocná, ale bere to statečně, oba se potkají a *SPOILER* pak následuje ta spousta sexu a nakonec jedno vyznání a pokud ještě nezemřela, tak tam žijí šťastně dodnes.

I přes to, že to, jak to všechno dopadne, bylo jasné hned po úvodních pěti minutách, a i přes velmi trapnou linii s Gyllenhaalovým bratrem, musím říct, že na včerejší večer to byla docela dobrá volba. O Lásce a jiných závislostech se asi nebudou učit studenti filmové vědy, ale i tak to byl milej film, který sice nenadchne, ale ani neurazí (pokud nejste z polské katolické rodiny, ovšem).

tři mufini z pěti

Klidně si to pusťte. A využijte toho, že je to jedna z mála romantických komedií, na které nalákáte i svýho kluka.

-T.

nevermore: filosofie

Mám čím dál tím nutkavější pocit, že k tomu, aby se člověk stal filosofem (neřku-li věhlasným a světoznámým), musí trpět minimálně nějakou psychickou poruchou. Anebo pohlavní nemocí, která mu znemožňuje věnovat svou energii něčemu užitečnějšímu.

Fenomenologie? Fundamentální ontologie? Empiricko-reálná vrstva? COŽE?

Samý blbosti. Kdo se tomuhle dobrovolně věnuje? Masochista? A proč to chcou po mně? Znáte Kanta? A Jan Tleskač?

Lil Jon má moje sympatie.

-M.

guilty pleasure - Pan Darcy.

Vyhlašujeme dnešní den dnem Pana Darcyho!

Ach, Colíne!

- M. + T.

(ano, toto je naprosto bezpředmětný příspěvek, ale i my máme své dny! :D)

nevermore: debilní zásahy debilního editora!

intro: DEBIL DEBIL DEBIL DEBIL.

Tak jsem dneska dostala milý email od jistého pana X, který ve městě Y u nádrže Z provozuje občerstvení Fň. Požaduje po mně veřejnou omluvu, protože jsem prý ve svém článku napsala, že to občerstvení nemá a ještě se v té nádrži nedá koupat. Poškozuju tím jeho podnikání, protože v nádrži nejenom, že se koupat dá, ale ještě u ní funguje jeho občerstvení. Potud dobrý, chápu, že se mu to nelíbí a ten článek o koupalištích jsem psala.

JENŽE!

O nádrži Z u města Y a občerstvení Fň, které provozuje pan X jsem v něm nenapsala ani slovo. Takže si asi dovedete představit, jak jsem na ten email čučela. No asi jako Hana na oxfordky mínus nadšení.

Tak jdu za Dejvem (to je ten vostrej hoch, co to tady vede) a řikám: "Hele Dejve, já v tom nejedu." Jenže kdo, že?

No abych to zkrátila. Zjistilo se, že mi už zase jeden z editorů strčil do článku box (to jako informace navíc, který jsem ale nepsala já, že) a v tom boxu spojil informace o nádrži Z a jiné nádrži O a neráčil si je ověřit ani nic.


To je pěkný, ale jsem pod tím podepsaná já. Takže budu doufat, že pan X nikdy nezjistí, že bydlí hned vedle rodičů jisté paní Čajové a že paní Muffinová si co čtrnáct dní opaluje špeky deset metrů od něj :D


Ale mohlo to dopadnout hůř. Třeba jako když mi k článku dali fotku psíka mývalovitého, ale neověřili si, že je na ní panda červená. Nebo když mi před rokem korektorka vypustila z článku půlku věty a z nového kontextu vyplynulo, že Mejla Hlavsa je stále mezi námi a hodlá koncertovat příští týden v Olomouci. A nikomu už nikdy nevysvětlíš, že nejsi uplně blbá, že jo.



Ach jo.

-M.

Muffin and Milk.

Nevím, jak vy, ale my máme diagnózu - nostalgicky milujeme posílání dopisů a pohledů. A protože nám nikdo žádné posílat nechce, a posílat si je navzájem by zavánělo trochu jinou diagnózou, zaregistrovali jsme se na postcrossing.com.

A včera nám přišel první pohled - ze země divokých vln, opálených surfařů a Waldy Matušky. Ze země zaslíbené, kde věkový průměr neklesá pod pětaosmdesát. Z Floridy.



Pojďte si taky posílat pohledy!

-T. + M.

Jak Frank plaval a Baruna byla Pamela.

Zlatým pravidlem bloggování je, že když je váš život nudný a nemáte o čem psát, obšťastněte své čtenáře fotkami z rodinného fotoalba.

já na zlatá pravidla dlabu a obšťastním vás i tak.

_______________________________

.. ještě když bývalo venku opravdu letní počasí, usmyslel si ředitel Franklin, že by rád k vodě a vyvedl nás do přírody. čím blíž byla voda, tím méně měl ředitel kuráže, nakonec se tomu stejně nevyhnul.

.. držel se statečně, ale pak si asi vzpomněl, co říkal Herakleitos, a podruhé do stejné řeky odmítal vstoupit.

.. a Baruna si zas vzpomněla, že si vlastně vždycky chtěla zapózovat na pláži ..

Bylo to fajn, ale proč museli být všude vyplácnutí polonazí dědové, to teda nevím, čím jsem si to zasloužila. A vůbec, někdo by o té donebevolající nesoudnosti důchodců měl napsat pořádně šťavnatý hejt!

-T.

nevermore: trapný maturitní tabla

Na začínajícím létě jsou nejhorší dvě věci - alergeny ve vzduchu a maturitní tabla ve výlohách.
S tím prvním asi nic neudělám, ale ta tabla bych zakázala.

Za prvé - valná většina je naprosto PŘÍŠERNÁ a navíc příšerně STEJNÁ. Myslím, že všechna tabla světa má na starosti jedna stylistka, která všem holkám udělá stejnej make-up, takže vypadají jako požíračky, a jeden fotograf, kterej si koupil za dvacet tisíc zrcadlovku na aukru a tím se stal profesionálním fotografem. A to ani nemluvím o tom, že polovina všech tabel je vyvedená ve velmi vkusném sépiovém provedení (a ano, má maturitní fotka měla bohužel taky barvu dětské stolice).



Za druhé - ještě horší než tabla podle zajetýho schéma - "holky nalíčíme jako děvuchy z Bruntála a kluky necháme, aby se tvářili jako drsňáci s romantickou dušičkou a naučíme je dělat Chandlerovy postelové oči" jsou ta, která se snaží být nějak originální. A tak se ve výlohách střídají sépiáci s výplody umělecké kreativity hodné pětiletého dítěte. A nedá se tomu vyhnou, protože jsou všude! VŠUDE!

A za třetí - neskutečně mě to vytáčí, protože se do těch výloh tak ráda dívám (na sebe hlavně teda) a teď to tak úplně nejde.

A krom toho - jakej to má vůbec smysl?

- T.

Co novýho ve městě za sedmero horama.

(to jako u nás)

Tak předně, už pár týdnů bydlíme v našem doupěti pod střechou, co je tak něco mezi obrovskou šatnou (kam se na mě hrabe Carrie Bradshow *pche*), knihovnou a bebechárnou (rozuměj skladištěm všech našich bebechů). Stálo nás to asi 14 dní 17 hodin a 49 minut z našich životů, spoustu energie a mraky čistících prostředků, abysme z toho špinavýho kutlochu (zdravíme předchozí nájemníky, pokud ještě nezemřeli na všechny nemoci světa!) udělaly byt, do kterýho bysme se nebály nastěhovat naše boty. A protože když byt - tak krásnej, vzaly jsme to se vším všudy. Takže teď už víme, jak se natírá dřevěný nábytek, řežou koberce a renovujou parkety - už jenom čekáme, až nám příjde čestné uznání Přemka Podlahy!

Jenže.. pořád tomu bytu něco chybělo (a ne, nebyla to mikrovlnka).
A tak jsme si pořídily tento designový kousek.



A tak jsme teď tři.
Muffin, Tea a Frank the Sin (to jakože Sinatra).
A náš byt je konečně zařízenej.

- T.

Když ztratíte všechny iluze

na životě je nejkrásnější jeho nepředvídatelnost. všechno může být v okamžiku úplně jinak, na nic se nemůžete spolehnout a nikdo vám nic nemůže zaručit.

některé jistoty ale přece zůstávají.

- že každý den potkáte na ulici někoho, kdo si narval nohavice do bot

- že prodavačky v Bille pod Priorem se budou vždycky tvářit,
jakože je obtěžujete svou existencí

- že Tom nikdy nesežere Jerryho (ani naopak)

- že vás podělá holub vždycky, když se odvážíte pomyslet na to,
že vám to zrovna sluší

- že ...

o to bolestivější je, když o jednu ze svých životních jistot přijdete.

až do dnešního dne mi bylo nad slunce jasné, že Harry je ten vyvolenej, Ron ten, bez něhož by Vyvolenej nebyl Vyvolenej, ale jenom nějakej přihlouplej kluk s nehezkou jizvou a vadou řeči, a Hermiona je ta šprtkopanna, jejíž nejsprostší slovo, co kdy řekla, bylo "doprkýnka" a co si nikdy nedala ani jablečnej mošt, protože obsahuje 0,003% alkoholu.

ale není to tak. Hermiona je pěkná sprosťačka a můj svět už nikdy nebude jako dřív.

až to zjistí McGonagallová, přijde Nebelvír o pěkných pár bodů.

- T.

Housewifes in making

Ladies and gentlemen, please..

tímto Vám slavnostně oznamujeme, že jsme

všem našim botám, kabelkám, deskám, hrnkům, knihám

a životním snům

pořídily nový bydlení.

Našly jsme bezvadnej byt ve starým činžáku přímo

v centru Olomouce, takřka pod nebem, s nejkrásnějším výhledem a vůbec..

Takže skládáme, balíme, uklízíme, přenášíme

a .. a děsně se těšíme.

P.S. - Hledáme brigádníky, co nám odnosí všechny naše bebechy do posledního patra!

- T + M

V kabátě Eltona Johna

Televize je na nic.

Ale občas tam lítají docela velký filosoficko-popkulturální otázky.
Třeba ta v reklamě na McDonalds:

"Co všechno si koupíte za dvacku?"

Tak já vám řeknu, co všechno jsme si koupily za dvacku a jakou jsme s tím udělaly párty!

V neděli bylo naprosto ideální počasí na splnění našeho vroubku (rozuměj - nafocení našeho prvního fashion outfitu)!

Myslím, že jsme vybraly moc hezký jarní model, vkusné doplňky a vůbec - Elton John říkal, že nic tak haute couture neviděl ani na jednom z jarních fashion weeků.

Chtěly jsme celé focení pojmout tematicky.
Téma bylo - Dívka v džungli

nakonec jsme ale celý koncept změnily na Děvče z dědiny
a divokou zvířenu vyměnily za čistě venkovská zvířata
jako kozy nebo psi

bylo pro nás důležité, aby fotky
působily autenticky, takže jsme do aranžmá zapojily

i předměty denní rurální potřeby

nakonec se nám focení (jak už to tak bývá)
zvrhlo v nevídané orgie

takže bylo načase pořídit už jen poslední

společnou fotku celého týmu a vrátit se
z devadesátkové džungle venkova zpátky do reálného života,
v kterém pro chlupaté kabátky

a flitrované katě (a už vůbec ne pro ty BOTY!)
není místo.

(outfit: chlupatá hrůza - sekáč, 20 Kč;
flitrované katě ze skříně Brendy Walshové - sekáč, 20 Kč
boty - vytaženy z propadliště dějin

brýle - po babičce, cena nevyčíslitelná)

(modelové: Baruna Máňa, opica, dvě kozy a dva psi - prezident Kennedy(ten větší) a prezident Truman (ten delší); fotografické práce a aranžmá: Hana Bláža)

- T.