Mám čím dál tím nutkavější pocit, že k tomu, aby se člověk stal filosofem (neřku-li věhlasným a světoznámým), musí trpět minimálně nějakou psychickou poruchou. Anebo pohlavní nemocí, která mu znemožňuje věnovat svou energii něčemu užitečnějšímu.
Fenomenologie? Fundamentální ontologie? Empiricko-reálná vrstva? COŽE?
Samý blbosti. Kdo se tomuhle dobrovolně věnuje? Masochista? A proč to chcou po mně? Znáte Kanta? A Jan Tleskač?
Lil Jon má moje sympatie.
-M.
nejlepší je tleskač!
OdpovědětVymazat