filmová středa

BURLESQUE

nejdelší klip Christiny Aquilery

Burlesque je vlastně film o ničem.

Klasická jakože zápletka:

3. - 10. minuta: hlavní postava - chudá holka z Prdelákova - se rozjede do velkýho města X, aby si splnila sen stát se zpěvačkou (popř. herečkou, baletkou nebo spisovatelkou, podle toho, na jaký film zrovna koukáte, že?)

11. - 30. minuta: naše hrdinka přijíždí do města X, do třinácté minuty kroutí očima všude kolem sebe a nemůže se vynadívat, pak začne pracovat na svém snu a hledá si práci, jenže, jak už to tak bývá, nikde ji nechtějí. Nakonec však najde podnik Y (kterému šéfuje přeoperovaná bordelmamá), kde - tývogo, kdo by to byl čekal - ještě před konečnýma titulkama najde vše, o čem snila, když uklízela v kantýně v Prdelákově.

31. - 53. minuta: začíná pracovat v podniku Y (zatím teda jenom jako servírka, ale dál sní o prknech, která znamenají svět), kde - tývogo, další překvápko, které mě téměř složilo z gauče - potkává lásku svého života, pana C, ale že je on "Ten pravý" jí hned tak nedojde, navíc je zadaný, takže prekérka

54. - 79. minuta: naší hrdince se KONEČNĚ plní její zbožné přání, začíná zpívat a může nosit všechny ty flitrový kostýmy a hambatý podvlíkačky a jako bonus potkává muže M, který ví, po čem ženy touží (takže jí kupuje boty od Louboutina). Pan C si ale mezitím uvědomuje, že naši hrdinku možná miluje a začíná na pana M žárlit.

79. - 100. minuta: naše hrdinka si užívá svou pozici hvězdy podniku a obletované milenky, když v tom se dozvídá, že >> děj kulminuje, nastává nejdramatičtější část filmu. O co jde vám ale samozřejmě neřeknu <<.

101. - 116. minuta: všechno se vyřešilo, naše hrdinka se dává dohromady s panem C (pana M nemilosrdně kopla do zadku svýma louboutinkama) a pokud všechno dobře dopadne, v Burlesque 2 spolu budou mít tři hezké děti a domek s bílým plotem.

Takže veskrze o ničem, nějaký ty známý herečky - Christina Aguilera se začíná až děsivě podobat Cher a Cher.. ta už se přestala podobat i sama sobě - něco těch dialogů jak z fotorománu BravoGirl! a klišé husté jako mlha nad Rákosníčkovou chajdaloupkou.

nicméně

dělala jsem ach ach ach už od 11. minuty, kdy hlavní hrdinka přijíždí do města X. Film má takovou atmosféru, že máte chuť rozbít prasátko, za všechny své úspory si pronajmout sklep a udělat si z něj podobnou špeluňku pokleslé kabaretní zábavy, maskérky a kostymérky by za svou práci měly dostat Řád zlatého podvazku a na herce se dalo aspoň dívat - můj oblíbený Alan Cumming, k pomilování jako obvykle, a Stanley Tucci jako hodná mamka, co po večerech sešívá roztrhaná boa. Chyba se stala jenom při výběru další hlavní ženské role - Veronika Mars je pořád stejně hnusná a ve svém hereckém umění se od začátku své jakožekariéry posunula asi stejně daleko jako já při hledání posledního desetinného místa Ludolfova čísla.

pět mufinů z pěti

Sumasumárum - i přes naprosto předvídatelný a tolikrát zpracovaný námět a herce, kteří naprosto zapadají do kulis bizarního světa kabaretů, mě Burlesque bavilo i na podruhé a pokud mě na něj zítra pozvete zas, půjdu. A užiju si to.

- T